Je v pořádku být v nepořádku

Úkoly. Pláč. Vztek. Zoufalství. Rezignace. Víno. A tak pořád dokola. 🌀

Úkoly se kupí. Slovním úlohám, desetinným číslům a převodům na zlomky nerozumíte. 🤪Druhy zájmen, vylučovací soustavu, potravinovou síť, prostě do těch hlaviček nenatlučete. 🤯 Do toho přichází tvorba referátů na téma jarní květiny, ekosystém lesa, vyrobit 3D model krychle, erb a kodex. 🤦‍♀️

A tak křičíme. Obviňujeme (nejen) sami sebe. Co děláme sakra špatně? Proč na ty nejzranitelnější, křičíme?


,,Mami, nekřič. Já tě slyším.”


Právě teď jsem naštvaná. Na všechno. Na všechny. Hodná holka už jsem byla. Přichází pláč.


Je v pořádku být v nepořádku.


Teď je sakra důležitý, být sami k sobě laskavý. Pohladit to naše milované vnitřní JÁ a dovolit si neřešit, netlačit, neplánovat, nehonit se, neobviňovat se. Zase bude vše, tak jak má být. Prostě bude. Ono už vlastně je. Já to vím, ty to víš, my to víme. ☝️


Tak si pojďme říct, za co jsme právě teď vděční? 🙏 Pro někoho maličkost, samozřejmost. Pro nás, kteří se cítíme právě teď mizerně, jsou to velké věci. Díky nimž naše duševní rovnováha bude zase v pořádku.❤️


Vděčná jsem za to, že jste tady a čtete tyto řádky. 🙏 Za to, že příroda nám to umí udělat hezký. 🌞❤️🙏 A taky, že existuje VIIIIINOOOOO 🍷🤣😘 #ukolumzdar #ucitelkamobdiv 🙏


0 zobrazení

©2019 by evapise.cz