Konec nebo začátek

Přesně...s tímto citátem rezonuji.

Není důležité, jaký začátek jsme měli. Někdo z nás mohl zažít pocit odloženého dítěte, nechtěného dítěte, zneužívaného dítěte, odstrkovaného dítěte, dítěte obklopeného přílišnou láskou. Někdo se cítí obětí svého dětství. Někdo obětí manželství, vztahu, přátelství, zaměstnání, podnikání. Tak i tak. Či onak. Jedno jisté je. Pokud roli oběti budeme chtít přijmout, propustit, změnit. Dokážeme obdivuhodné.

Protože, i když nemůžeme změnit, to co bylo na začátku. Vždy máme možnost změnit, to,

co je TEĎ. Kým jsme TEĎ.

Buďme tím, kým chceme být a s kým chceme žít. Protože na kom nejvíc záleží? Přece na nás.