Pohled do zrcadla

Vztah. Náročnější práci neznám. Vytvořit vztah sám k sobě s hranicemi je občas pořádný dobrodrůžo.

Když se domníváme, že sami sebe jakž takž známe, víme co chceme i co nechceme. Umíme říkat NE bez pocitu viny. Přijde zrcadlo. Zrcadlo s názvem vztah. Mám na mysli nejen partnerský vztah. Patří sem jakýkoliv vztah na který si jen vzpomeneme. Rodičovský, sourozenecký, přátelský, vztahy v práci a v uvozovkách vztah s neznámým člověkem. Jakmile se dostaneme do komunikace s druhým člověkem začíná pohled do zrcadla a zkouška našich hranic.





Začne jízda, která většinou stojí za to. Občas pohled zabolí, občas překvapí. Každý moment při pohledu do zrcadla je pro nás zásadní. Každá informace, kterou pošleme je zásadní. Pokud někomu říkáme, jak úžasný, báječný a nádherný je. Rázem odrazem by to mělo přijít k nám. To co říkám tobě, vlastně říkám sobě.


Pokud někomu sděluji, jak dělá něco špatně, jak mrzutý je, jak nás vlastně nečiní šťastnými. Rázem odrazem by to mělo přijít k nám s otázkou: Proč se tak cítíme? Co můžeme udělat pro to, abychom se cítili bezpečně. Spokojeně. Co můžeme uvnitř sebe změnit, abychom se cítili zpět ve své plné síle?


Každá informace poslána do zrcadla je naše. Je to jen naše. Náš pohled. Žádný pohled není stejný. Žádná naše cesta není stejná. Každý jdeme tou svou cestou. Ve chvíli, kdy se dvě cesty protnou v jednu, přijde do společné cesty naše minulost. Naše dětství, naše předchozí pohledy do zrcadel. A že jich během životním putováním nebylo málo. Jen si vzpomeňme, s kým jsme se potkali, jen proto, abychom se potkali sami se sebou.


Proto, pokud se dostaneme do komunikace s druhými je jasné, že jeho pohled do našeho zrcadla, bude jiný. V ten moment začíná zkouška našich hranic. Proto je důležité si připomínat, že to co je moje není tvoje. Je to moje. A co je tvoje není moje. Je to tvoje. My jsme si jen zrcadly. Abychom se podívali na svoje přednosti i na stránky, které teprve posílit potřebují. Právě proto navazujeme vztahy. Abychom sílili, rostli. I když občas bolestivá cesta to je. Je to v pořádku. Protože právě s každou naší prožitou bolestí jsme silnější a vědomější.



20 zobrazení

©2020 by evapise.cz