VŠECHNO JE V POŘÁDKU

Věta, která mě provází celým životem. Věta, která mi dodává odvahu, vnitřní sílu. Věta, která mě uklidňuje, když se cítím v nepořádku. Věta, kterou mi předala prababička.


Pamatuji si moment z dětství, kdy jsem u babičky brečela na lavičce pod broskví. Cítila jsem obrovskou nespravedlnost za to, co provedl mladší brácha a vinu za situaci jsem odnesla já. Babička ke mně přišla, pohladila mně po vlasech a řekla: Evinko, neplakej. Všechno je v pořádku. Objala mě a byla. Byla se mnou. Byla s křehkou a zranitelnou Evičkou.


Život plynul dál a z křehké zranitelné Evičky se stávala odvážná a silná Eva. Věta VŠECHNO JE V POŘÁDKU mi několikrát zachránila život, duši. Člověk se dostane během své cesty do různých náročných situací. V momentě, kdy náročné situace prožíváme, v momentě, kdy se dějí. Věta VŠECHNO JE V POŘÁDKU se zdá na míle vzdálena, ač je velmi blízko.


Když jsem nalezla svého partnera oběšeného. Věta VŠECHNO JE V POŘÁDKU, všechno se děje, tak jak má, určitě nepatřila mezi první věty, která mně napadly. Byly to věty plné strachu, beznaděje, zoufalství, paniky.


Později když na mně přicházely ataky, úzkosti a deprese. Vzpomněla jsem si na babičku a na jeji Evinko neplakej. Všechno je v pořádku. Jen jsem větu babičky, trochu pozměnila na: Evinko, jen plakej. Všechno je v pořádku. Nějak jsem vnitřně cítila, že ono vše v pořádku je. Jen to ještě nevidím. Viděla jsem jen zoufalou holku, která se úplně ztratila. Ztratila se, protože chtěla být odvážná a silná. Chtěla všechno zvládnout sama. Však z takového prostředí pocházela. Tak to znala. Ženská musí přece všechno zvládnout sama. Říct si o pomoc je ostuda.


Život nás staví do situací skrze které máme růst, pochopit, přijmout, pustit a jít dál. Ovšem my tyto lekce někdy nepochopíme. Nechceme pochopit. Ovládá nás strach. Pocit, že to nezvládneme. Tak nás život hodí na úplnou hranici mezi životem a smrtí.


Poprvé mně postavil před rozhodnutí spáchat sebevraždu. Měla jsem na výběr. Buď sebevraždu dokonat nebo....vzít to za jinej konec. Z prožité zkušenosti, kdy jsem viděla sebevraždu jako divák v první řadě a díky síle mateřské lásky jsem se rozhodla pro variantu druhou. Změnit něco. Cokoliv. Jen, ať je všechno v pořádku. Tak jsem si řekla o pomoc. O pomoc v psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Od té doby se učím vystoupit z roli oběti a s láskou a odhodláním vstoupit do role tvůrce svého života.


Domnívala jsem se, že jsem skrze hospitalizaci v Bohnicích a skrze terapie pochopila, že už je život v pořádku, že jsem se změnila, že se už nemůže nic stát. Ha, jak moc jsem se mýlila.


Ještě něco jsem nepochopila. Neviděla jsem co. Nechtěla jsem vidět co. Protože....to byl ten nejzranitelnější skřítek uvnitř Evy. Skřítek, který potřeboval poňuňat, pochovat, obejmout. A tak přišla rakovina. Opět moment na hranici mezi životem a smrtí. Zdvižený prst. Položila jsem si otázku, co je ještě potřeba pochopit? Proč rakovina přišla? Odpovědi přicházely. Někdy bolely, někdy překvapily, někdy mě velmi uklidnily. Netuším, jestli je to to, co mám pochopit, ale.....


Učím se říkat NE bez pocitu viny s pocitem, že je VŠECHNO V POŘÁDKU.

Učím se žít v pravdě a věrnosti sama se sebou s pocitem, že je VŠECHNO V POŘÁDKU.

Učím se pozorovat všechny emoce, které mnou prochází, ať mají jakoukoliv podobu, ač jsou někdy ohromně bolestivé s pocitem, že je VŠECHNO V POŘÁDKU.

Učím se dát sobě, to co hledám v druhých. Lásku, pozornost, věrnost, bezpečí, jistotu, pochopení, respekt, úctu s pocitem, že je VŠECHNO V POŘÁDKU.

Učím se vracet se zpět do situací, které bolely, ve kterých jsem se cítila zraněná, obviňovala za ně druhé.

Učím si je prožít znovu se vším, co je potřeba si prožít a učím se změnit na ně pohled.

Učím se přepsat život do vzorce tvůrce s pocitem, že je VŠECHNO V POŘÁDKU.

Učím se říct si o pomoc. Kdykoliv s pocitem, že je VŠECHNO V POŘÁDKU.


A tak jsem s láskou a radostí vytvořila tričko. Tričko s nápisem VŠECHNO JE V POŘÁDKU. Tričko, které vždy připomene, že je opravdu VŠECHNO V POŘÁDKU. Hlavně v momentě, kdy se cítíme v nepořádku. S láskou, obrovskou pokorou a vděčností posílám tričko i mezi vás, moji milí. Věřím, že vám udělá radost a ukotví ve vás pocit, že je opravdu VŠECHNO V POŘÁDKU.






Děkuji, že nacházíte Evu píše ve správný čas. V momentě, kdy vaše křehká a zranitelná duše potřebuje povzbudit, probudit vaší vnitřní odvahu a sílu.

Děkuji za vaší důvěru.

Děkuji, že tu jste.


S láskou vás objímám


Vaše Eva píše


Tričko lze zakoupit zde: http://shop.evapise.cz/

8 zobrazení0 komentář

©2021 by evapise.cz